|
|
|
 |
Aktuální
projekt
|
|
V
rámci Grantové agentury Akademie věd obdrželo Centrum
pro studium migrace při KTF UK tříletý grant na projekt
s názvem "Role náboženství křesťanských a muslimských
migrantů ve vztahu k liberálnímu státu".
V současné době je
prováděn sociologický průzkum mezi ruskou migrační
diasporou. Plánovaná je publikace shrnující závěry uvedného
průzkumu.
Zároveň je připravován výzkum mezi místními muslimskými
komunitami.
V prvním roce se vědecký výzkum
zaměřil na reflexi vztahu náboženství a liberální státu. Jeho
hlavním výstupem je kolektivní monografie s názvem
"Monoteistická náboženství a stát" (Červený Kostelec: Nakladatelství
Pavel Mervart 2009).
V rámci
grantu bylo dne 29. dubna 2009 na KTF
UK zorganizováno vědecké kolokvium na téma "Monoteistická
náboženství a stát". Kolokvium reflektovalo následná
témata:
1.
Monoteistická náboženství a stát
v posvátných knihách a
prvopočátcích
Mireia
Ryšková: Postoje starozákonního židovstva a
křesťanů novozákonní doby ke státní moci v zrcadle
biblických textů a historických faktů;
Denisa Červenková:
Athény a Jeruzalém. Církev a stát v
prvních křesťanských staletích;
Mlada Mikulicová:
Umma v Koránu a v Medínské
ústavě
2. Monoteistická náboženství a
stát v dějinném vývoji
Tomáš
Petráček: Židovství a liberální stát a
Katolická církev a liberální stát 1789-1945;
Hanuš Nykl: Synodální
církev, impérium a ruská inteligence v 19. století;
Karel Sládek: Pravoslaví a
stát ve 20. století; Jiří Piškula:
Protestantské církve a totalitní stát v Československu;
Albert-Peter Rethmann:
Islám a liberální stát
3. Křesťanská nauka ve vztahu ke
státu
Libor
Ovečka: Vztah křesťanů ke státu v české morální
teologii 1884-1948; Petr Štica: Pojetí
státu v sociálním učení (katolické) církve po 2.
vatikánském koncilu; Gregor
Buss: Náboženská přesvědčení a
demokratické diskurzy; Jiří
Kašný:
Církev - právo - liberální
stát
|
|
 |
 |
Sociální situace a religiozita
ukrajinských migrantů v ČR
Projekt se zaměřil na sociální a religiozní situaci
ukrajinských migrantů.
Výzkum založený na rozhovorech s
ukrajinskými migranty se věnoval roli náboženských
společností při integraci této skupiny migrantů do
majoritní společnosti, konkrétně tím, jaký je integrační
potenciál církevních společenství, jejichž jsou migranti
členy, zda a jak jim církve a jimi pořádané aktivity
pomáhají v základní orientaci a integraci do společnosti
v ČR. Výzkum se zabýval rovněž sociální situací
iregulárních migrantů z Ukrajiny, zaměstnáním a
pracovními podmínkami Ukrajinců v ČR, situací
ukrajinských rodin a rolí rodiny v rámci migrace a
dalšími otázkami, s nimiž se setkávají ukrajinští
imigranti v české společnosti.
|

|
Vliv náboženských aktivit na integraci v lokalitách s romským a majoritním osídlením
Integrace v lokalitách, které jsou dlouhodobě nebo nově národnostně smíšené, je jedním ze základních předpokladů společenské prosperity takových lokalit, jejich občanského rozvoje. Primárně také integrace zabraňuje rozvíjení sociálně nežádoucích jevů v těchto lokalitách a národnostně podmíněným nedorozuměním či třenicím.
Cílem tohoto českého a slovenského projektu je zjistit, jak mohou církve a jimi organizované náboženské aktivity v těchto lokalitách přispívat k integraci, ke komunikaci mezi příslušníky různých národností. Konkrétně je pak projekt zaměřen na lokality, v nichž žije převážně majoritní a romské obyvatelstvo. Ani u Romů ani u etnických Čechů a Slováků žijících ve vybraných lokalitách nehraje roli jejich státní příslušnost, ale jejich národnostní identifikace.
S vědomím toho, že náboženské aktivity a pastorace nejsou realizovány primárně s integračními cíly, sledujeme, do jaké míry jsou zaměřeny stejným směrem jak snahy o integraci, do jaké míry jí naopak odporují. Zároveň sledujeme, zda v sobě tyto aktivity nesou vědomý integrační záměr, či ho explicitně odmítají. Tedy, zda náboženské aktivity a integrační snahy mají společné cíle a tedy se svými projevy podporují nebo ne.
Terénní část výzkumu je založena
na rozhovorech s věřícími lidmi v několika lokalitách. V Česku jsou lokality vybrány dvě, z nichž jedna má charakteristiky městského osídlení, druhá vesnického. Na Slovensku jsou do výzkumu zařazeny tři lokality – stejně jako v Česku je to jedna městská lokalita a pak dvě vesnické – jedna s dvěma kostely – „romským“ a „majoritním“ a druhá s jedním společným pro obě etnika.
Respondenti, kteří jsou ve vybraných lokalitách dotazováni mají společné pouze sebezařazení mezi věřící populaci. Jinak jsou dotazováni lidé všech etnik, různého věku, všech úrovní a druhů vzdělání, lidé nábožensky aktivní i pasivní a jako samostatná skupina také „profesionálové“ pracující pro církve či jiné náboženské organizace v těchto lokalitách.
|
| |
 |

|
Religiozita vietnamské komunity v ČR
Migrace patří k takovým situacím, které jsou pro náboženství a jeho další existenci (vývoj či jeho zpomalení, individuální rekonverze nebo odklon od náboženství) určující.
Tento projekt se zaměřuje na
Vietnamce žijící v České republice a jejich náboženské vnímání. Zajímavé pro tento projekt je zachycení změn v chápání jejich religiozity po migraci do České republiky. Zachycení jejich náboženských zvyků a tradic přenesených z Vietnamu do ČR a jejich vývoje, odlišného pojetí religiozity mezi vietnamskou minoritou a majoritou a situacích kdy se toto odlišné vnímání religiozity projevuje. Je zřejmé, že Vietnamci často striktně nerozlišují svou příslušnost ke konkrétnímu náboženství, a instituce, které si snad uvědomují nemusí být jednoduché “přiřadit“ určitému náboženství. V průběhu výzkumu je nutné brát v úvahu např. i to, že přiřazování individuální religiozity k existující institucionální formě náboženství, které by při výzkumu v českém prostředí snad mohlo být pomocí, může být v případě tohoto výzkumu spíše kontraproduktivní a ve svém výsledku zavádějící.
Projekt také zjišťuje roli náboženství v každodenních situacích, vliv náboženství na etické chování, společenský i rodinný život Vietnamců v ČR a také jeho případný vliv na integrační snahy Vietnamců.
Z pohledu Vietnamců se pak ptáme na jejich vnímání a hodnocení české společnosti jako ne/religiózního prostředí, jejich zájem/ nezájem o náboženství, která pro ně ve Vietnamu byla neznámá, jejich hodnocení různých religiózních tradic v ČR a hledání vietnamských obdob k těmto tradicím.
Z pohledu Čechů naopak jejich zájem o náboženství či religiózní tradice pocházející z Vietnamu, které jsou příp. které nejsou pro českou populaci akceptovatelné apod.
V projektu se zaměřujeme na nejširší spektrum vietnamských náboženských skupin včetně takových, které jsou na pomezí tradic religiózních a již jen společenských (rodinných).
Projekt je založen na opakovaných rozhovorech s Vietnamci na území celé České republiky a důležité je také detailnější seznámení se s konkrétními vietnamskými (či vietnamsko-majoritními) religiózními skupinami.
|
| |
 |

|
Vietnamsko-české umělecké fórum ZA TRŽNICÍ se konalo 25. – 26. května 2007 v Praze na Letné
O čem je první
film natočený Vietnamci v Čechách? Co hraje
vietnamský DJ ovlivněný jazzem a funkem? Jak Vietnamci
nafotili svůj život v Čechách?
V rámci Festivalu 4 + 4 dny v pohybu budou
k vidění vietnamská divadelní a taneční představení
a hudební performance, módní přehlídka, ale taky
nefalšované vietnamské karaoke.
Fórum chtělo navázat kontakt
mezi českou veřejností a vietnamskou komunitou nejen
na umělecké a kulturní úrovni, ale hlavně lidské.
Seznámit veřejnost se situací
imigrantů, kteří si do nového prostředí přinášejí
svou kulturu a zároveň se přizpůsobují nové. A přispět
k větší informovanosti o
vietnamské komunitě v ČR a následně zvýšit
toleranci české společnosti, náchylné ke xenofobii a k
vnímání světa skrz kulturní stereotypy. Fórum je
součástí evropského kulturního projektu open here:
consTRUCKtions – conNEXTions, který se odehrává v řadě
evropských měst a jeho tématem je MIGRACE - hlavní výzva
v rámci utváření budoucnosti Evropy.
Organizátoři: sdružení Mamapapa, které se již
šest let zabývá konceptem komunitního umění, Klub Hanoi,
jenž se věnuje propagaci Vietnamu a vietnamské kultury u
nás a Centrum pro studium migrace při Katolické
teologické
fakultě.
|
| |
 |

|
Migrace patří k takovým situacím,
které jsou pro náboženství a jeho další existenci (vývoj
či jeho zpomalení, individuální rekonverze nebo odklon
od náboženství) určující. Cílem projektu je zviditelnit
náboženství Ukrajinců a umožnit tak české společnosti
seznámit se a pochopit religiozitu a žitou náboženskou
praxi především "neznámých" migrantů z církví východního
obřadu.
Součástí
projektu je přednáškový cyklus a řada kulturních
akcí.
|
| |
 |
|
 |
|
 |
 |
|